Vlkošská tvrz

Jedna ze staveb, jenž ve Vlkoši sloužila vladykům či zemanům (jak se šlechtičtí držitelé drobného svobodného majetku ve středověku nazývali), byla tvrz, ta plnila funkci obytnou a zvláště obrannou. V dobách neklidu sloužila k ochraně nejen majitelů, ale také jejich poddaných. V polovině 14. stol. vlastnil část Vlkoše velehradský klášter, tzv. část ovesnou pánové z Kravař a část vladyckou vlastnili Podstatští z Prusínovic. Pravděpodobně již v této době zde existovala tvrz, i když první zmínky o tvrzi nacházíme na několika místech v zemských deskách až ve druhé pol. 14. století. Během následujících let změnily uvedené části Vlkoše několiktrát majitele. Koncem 14. stol. splynula vladycká část Vlkoše s ovesnou.
Roku 1373, od Beneše III. z Kravař koupil polovinu Vlkoše Friduš z Drahotuš. Po jeho smrti zdědila majetek jeho dcera Eliška. Po vstupu Elišky do kláštera spravoval statek Kuník z Drahotuš. Ten jej již roku 1416 postoupil Vilémovi z Potštejna náhradou za peníze, které mu zpronevěřil. Následujícícho roku vstupuje v majetkový spolek s Vilémem z Potštejna a nabývá opět dědických a spoluvlastnických práv ve Vlkoši. Majetkově svázána s Vlkošem je i Eliška z Potštejna (asi dcera Vilémova), provdaná za Jakuba Jakšu z Blažejovic. V době husitských nepokojů došlo zřejmě k majetkovým přesunům, tehdy Eliška z Potštejna zajistila dědické právo na polovinu Vlkoše i s tvrzí svému choti Jakubovi Jakšovi.
Velehradskou část Vlkoše drželi jako svobodný statek před rokem 1391 Vilém a Albert ze Šternberka, toho roku ji prodali i s 1/2 tvrze Hynkovi ze Žeravic. Po Hynkově smrti roku 1406 zdědila statek i s 1/2 tvrze jeho dcera Kateřina, provdaná za Habarta Kunatu ze Sulejovic. V době manželovy nepřítomnosti spravovala statek sama a často vedla spory se svým sousedem Kuníkem z Drahotuš (vlastnil druhou polovinu tvrze). Ten v letech 1407 až 1409 několikrát přepadl Kateřininy poddané, ničil jejich majetek a také poškodil tvrz. Smil ze Sulejovic, dědic a příbuzný Habarta Kunaty, prodal před rokem 1437 bratrům Janovi a Hynkovi z Ludanic (psali se též z Rokytnice) tuto 1/2 Vlkoše i s tvrzí (zápis do Zemských desek proveden až roku 1448).
Za husitských válek Vlkoš i s tvrzí lehl popelem. Tehdejší majitel poloviny tvrze Jakub Jakša z Blažejovic brzy svou polovinu postavil, z druhé poloviny zbyl jen kopec.
Kolem tvrze se nacházel vodní příkop plný ryb, jak nám sděluje půhon z roku 1447. Bývalý majitel části Vlkoše a poloviny tvrze (již jen tvrziště, místo kde stávala tvrz) Jan z Ludanic na Rokytnici, toto zboží spolu s bratrem Hynkem, prodal roku 1447 Jakubovi Jakšovi z Blažejovic. Tohoto Jakuba Jakšu pohání (k soudu), jelikož si vymínil polovinu ryb z příkopu kolem tvrze a Jakeš mu je vylovil.
Tímto datem prodeje se spojily dvě historicky nezávislé části Vlkoše i s tvrzištěm v jeden celek, poddaní v obci měli tak po několika stoletích jednu vrchnost.
Z dalších půhonů se dovídáme, že tvrz byla spálena v době poručnictví Oldřicha Stoše z Branic asi někdy kolem roku 1450. Ten pokojné obyvatelstvo přepadla a "Vlkoš držel a požíval, lesy smýtil, tvrz sirotkům spálil a jiné požitky bral, k nimž práva neměl" (sirotkami v tomto textu jsou myšleny dcery Jakšovy Anna a Barbora). Tyto dcery roku 1460 pohání svého porčníka Oldřicha Stoše, protože tvrz obsadil a spálil.
Tvrz nejspíše z větší části dřevěnou, nechaly sestry znovu vybudovat a od rokuu 1464 Barbora se svým manželem Hynkem z Choltic a Anna s chotěm Jindřichem z Choltic spravovali společně Vlkoš, Bochoř a Kojátky. Funkci šlechtického sídla a hospodářsko-správníhho střediska plnila tvrz až do začátku 16. století.
Poslední zmínky o tvrzi jsou opět v zemských deskách, kdy Jiří z Choltic, prodal roku 1501 Vlkoš s tvrzí etc. Janu Tisařovi z Hliníka, který již následujícího roku postoupil právo na Vlkoš Hynkovi z Ludanic a na Rokytnici. Od tohoto roku sdílí Vlkoš osudy s chropyňským panstvím. Tvrz ztratila svou původní funkci, přestala být centrem správním, hospodářským, kulturním i politickým. Správním centrem nových majitelů Vlkoše se stala již dříve Chropyně a tvrz pravděpodobně již v 16. století zanikla.
Zbytky tvrziště se nachází západně od kostela sv. Prokopa v zahradách zemědělských usedlostí. Dochovala se polovina pahorku oválného tvaru vysokého asi 1,5 m, dále stopa příkopu a valu severovýchodně, a hrana valu na váchodě. Tyto strany tvrze také chránilo koryto potoku o šířce asi 10 m. Z dalších příkopů a náspů se již nic nedochovalo, tyto v průběhu staletí srovnali majitelé okolních hospodářských usedlostí.

 

z "VLKOŠSKÝ ZPRAVODAJ" říjen 2003, číslo 2, str. 2 

 

 

 

 

Menu

VOLBY

Volby 2017

TRŽNÍ ŘÁD

Tržní řád     

Úřad práce v Přerově

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/kop/prerov

Facebook - stránky obce

http://www.facebook.com/pages/Obec-Vlko%C5%A1-u-P%C5%99erova/120949127977559

http://www.ok-tourism.cz/

http://www.kr-olomoucky.cz/integrovany-dopravni-system-olomouckeho-kraje-idsok-cl-36.html

kaplička.JPG

24. 8. Bartoloměj

Zítra: Radim

Mikroregion Moštěnka

www.mostenka.cz

MAS Partnerství Moštěnka

www.mas-mostenka.cz

Kraj pod Hostýnem ožívá

http://hostynsko.cz/

http://www.kr-olomoucky.cz

Dotace z rozpočtu Olomouckého kraje POV 2016

Dotace z rozpočtu Olomouckého kraje POV 2015

http://www.obecvlkos.cz/index.php?nid=1893&lid=CZ&oid=1924733

Projekt obce Vlkoš z ROP Střední Morava

Rekonstrukce místních komunikací, nové chodníky, veřejné osvětlení v obci Vlkoš
http://www.rr-strednimorava.cz/

Návštěvnost stránek

248884
vlkos_pata.png