Historie

Nejstarší písemná zpráva o naší obci pochází z roku 1294, kdy bratři Hartleb a Vítek z Dubňan darovali její polovinu velehradskému klášteru. Ze zemských desek se dovídáme, že v roce 1348 byl Vlkoš podle majitelů rozdělen na tři části: velehradskou, ovesnou
a vladyckou.
Na sklonku 14. stol. splynula vladycká strana s ovesnou v jeden celek. Roku 1360 se objevuje zpráva o Herešovi z Rokytnice, který připsal svému bratru Dětřichovi dva lány polí ve Vlkoši. V roce 1373 koupil polovinu Vlkoše od Beneše III. z Kravař Friduš z Drahotuš. Kromě Vlkoše patřily k jeho statkům Věžky, Bochoř a polovina Kokor. Správou jeho majetku byl pověřen purkrabí Vladivoj, který sídlil na vlkošské tvrzi. Po smrti Fridušově v roce 1389 připadl Vlkoš jeho dceři Elišce. Ta však stoupila do kláštera a její majetek spravoval Kuník z Drahotuš. V roce 1393 se Vlkoše s tvrzí násilím zmocnil Pavlík ze Sovince a právoplatným majitelům byl navrácen v roce 1405.

Klášterní část Vlkoše vlastnil od 1391 Vilém a Albert ze Šternberka, kteří ji prodali Hynkovi ze Žeravic. Roku 1406, kdy zemřel, zdědila statek, ke kterému patřila polovina tvrze s dvorem, mlýnem a dalším příslušenstvím, jeho dcera Kateřina, provdaná za vladyku Habarta Kunatu ze Sulejovic.

V roce 1447 prodali Jan a Hynek z Ludanic svou polovinu Vlkoše Jakubu z Blažejovic a tím byla ves spojena. Po smrti Jakuba z Blažejic se ujal správy Oldřich Stoš z Branic. Stoš patřil k loupeživým rytířům, kteří přepadávali pokojné obyvatele a poddaným loupili dobytek. Za jeho správy byla tvrz kolem roku 1450 vypálena. Po smrti Oldřicha Stoše se vystřídalo několik majitelů Vlkoše.
V 16. století dochází ke sporům ve vládnoucí třídě proti Habsburkům pro rozdílnost náboženství a k vypuknutí třicetileté války. Na počátku této války (r. 1618) řádili ve Vlkoši luterští Valaši. Vydrancovali i vlkošský kostel sv. Jiří, zničili obrazy, rozsekali oltáře. V srpnu roku 1643 táhlo vojsko švédského generála Torstensona krajem a utábořilo se na kopci u Horní Moštěnice (Švédské šance). Vojáci v tlupách přepadávali okolní vesnice (mezi nimi i Vlkoš) a nutili obyvatele vydat peníze a zásoby jídla. Vlkoš byl po těchto nájezdech vyrabován, téměř spálen a rybníky byly vypuštěny.

Při tatarsko-tureckém vpádě na Moravu obyvatelé Vkoše narychlo utíkali s rodinami a s dobytkem na sv. Hostýn, tam tábořili po 11 týdnů. Ve Vlkoši se zatím ubytovalo čísařské vojsko.
V roce 1805 došlo ke třetí válce s Napoleonem. Po bitvě u Slavkova roku 1805 se francouzské vojsko objevilo i ve Vlkoši. Vlkoš a Kanovsko mu museli dát 300 rýnských. Ruskému vojsku zase museli občanům Vlkoše a Kanovska odevzdat mnoho koní a vozů.

V roce 1914 vypukla 1. světová válka. Z naší obce padlo a zemřelo 16 mužů, 2 zůstali nezvěstní, 9 mužů bylo ruskými nebo italskými legionáři. V roce 1915 přišlo 6 rodin z Tyrol.

Ke konci 2. světové války byl ve Vlkoši chycen mladý partyzán, odsouzen k smrti, zastřelen a pohřben u dráhy.

V květnu 1945 prchala německá armáda naší obcí před Rudou armádou na západ. Němci zabavovali vozidla, kola, auta a rychle prchali směrem na Troubky. Pro odvoz materiálu, mužstva i válečné kořisti nutili pod výhružkami i některé hospodáře, aby je odvezli koňmi. 8. května 1945 přijeli do Vlkoše rozvědčíci Rudé armády.

 

Menu

VOLBY

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do zastupitelstev obcí 2018

Volby 2017

TRŽNÍ ŘÁD

Tržní řád     

Úřad práce v Přerově

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/kop/prerov

Facebook - stránky obce

http://www.facebook.com/pages/Obec-Vlko%C5%A1-u-P%C5%99erova/120949127977559

http://www.ok-tourism.cz/

http://www.kr-olomoucky.cz/integrovany-dopravni-system-olomouckeho-kraje-idsok-cl-36.html

kaplička.JPG

vlkos_pata.png