Horní menu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Římskokatolická farnost Vlkoš > Historie > Kněží pocházející z Vlkoše a Kanovska

KNĚŽÍ

POCHÁZEJÍCÍ Z VLKOŠE A KANOVSKA

(z 19. a 20. století)

 farari (2).jpg

 

P. Apolinář Tomáš Hrabal 

* 13. února 1865 ve Vlkoši u Přerova 
+ 7. února 1943 v Praze

člen řádu MILOSRDNÝCH BRATŘÍ

  • narodil se ve Vlkoši jako Tomáš Hrabal
  • v roce 1884 odmaturoval na gymnáziu v Přerově
  • po maturitě nastoupil do noviciátu Milosrdných bratří ve Vídni, kde přijal řádové roucho dne 10. 12. 1884
  • dne 20. 12. 1885 složil ve Vídni jednoduché sliby
  • dne 17. 11. 1889 složil v Brně slavné sliby
  • od roku 1887 studoval v Brně teologii a dne 26. 7. 1891 byl vysvěcen v Brně na kněze
  • mezi lety 1891 – 1892 působil ve Valticích, r. 1892 – 1896 byl novicmistrem ve Vídni, 1896 – 1898 novicmistrem v Praze, 1898 – 1901 zastával úřad konventního kněze v Linci, v roce 1902-1905 v Prostějově, v 1905-1906 v Kuksu, 1906-1909 v Těšíně, 1909-1912 opět v Linci, 1912-1914 opět v Těšíně
  • v roce 1914 byl zvolen převorem pro Prahu, kde vykonával svěřený úřad až do roku 1928
  • vypuknutím I. světové války se stala nemocnice, kterou spravovali Milosrdní bratři (dnešní Nemocnice Na Františku), reservní nemocnicí Červeného kříže. Právě P. Hrabal měl tuto nemocnici na starosti
  • i přes nepříznivé podmínky a nedostatek různého zboží se převorovi Hrabalovi podařilo ve válečném období nechat opravit uvnitř a zevně průčelí kostela sv. Šimona a Judy v Praze, dále opravil klášter a předělal varhany na elektrický pohon. Během války byla jeho přičiněním také dokončena oprava hrobky řádu Milosrdných bratří na Olšanech. 
  • během války probíhala konfiskace drahých kovů (olovo, měď, cín….) z tohoto důvodu byly z kláštera a nemocnice odebrány měděné a cínové věci, následně přišly na řadu zvony a měly být odvezeny i cínové píšťaly varhan. Varhany nakonec odvezeny nebyly, protože P. Hrabal dokázal, že na varhany hrával skladatel rakouské hymny Haydn. Kromě Haydna na varhany při svém pobytu v Praze hrál i Mozart
  • po válce vyvstala otázka výstavby nové části řádové nemocnice, která by se rovnala moderním městským nemocnicím. Přes nedostatek peněz a obtížná jednání s úřady se postupně převoru Hrabalovi podařilo těžkosti překonat a tak 10. října 1927 byla slavnostně posvěcena nová budova Nemocnice Na Františku
  • 1920-1928 k úřadu převorskému přibyla hodnost provinciálního definitora
  • v červnu 1928 byl P. Hrabal odeslán do Bratislavy jako nový převor
  • v Bratislavě provedl rozmanité opravy a adaptace na klášterních budovách (opravil věž a průčelí klášterního domu i kostela, nechal vystavět nové interní oddělení v nemocnici a opravit umrlčí komoru a prádelnu)
  • V Bratislavě zavedl trojí bohoslužby o nedělích a svátcích s kázáním v jazyku maďarském, slovenském a českém
  • roku 1931 byly na návrh P. Hrabala zavedeny půlroční kursy pro ošetřovatele řádu, jež se konaly na klinikách bratislavské státní nemocnice
  • po návratu do Prahy se opět stal pražských převorem
  • za požehnanou činnost byl jmenován notářem nejd. Arcibiskupa pražského a čestným radou nejd. arcib. konsistoře
  • zemřel 7. února 1943 ve věku nedožitých 78 let a pohřben je v Praze na Olšanech v řádové hrobce
  • P. Apolinář Hrabal je považován za jednoho z největších pražských převorů
  • přičinil se také o postavení odborné školy pro ženská povolání v Přerově
  • za svou činnost během I. světové války obdržel čestné vyznamenání "Za zásluhy o Červený kříž, II. třídy"

Zdroj:
Fr. Benedikt Bogar: Milosrdní Bratří, Praha 1934
Kronika obce Vlkoš, V. díl, str. 92-94
Kronika obce Vlkoš, V. díl, str. 122

 

Oldřich Janoš

* 10.8.1907 ve Vlkoši 
+ ??

  • na kněze byl vysvěcen v Olomouci dne 5.7.1930 
  • dne 6.7.1930 se ve Vlkoši konala primiční mše sv. 
  • nadaného studenta podporoval na studiích místní kněz P. Wagner 
  • novokněz Janoš byl ustanoven prefektem chlapeckého semináře v Kroměříži
  • poté odešel do Prahy studovat na tamější univerzitě
  • po roce 1937 opustil duchovní službu a působil jako profesor přírodopisu na pražském gymnáziu a snad také na Univerzitě Karlově 

 

 

P. František Rozkošný

*1.6.1866 ve Vlkoši u Přerova
+ 28.10.1903 v Cetinji 

  • kněžské svěcení přijal v roce 1889 v Olomouci
  • působil jako kooperátor v Plesné (od roku 1889-1893)
  • v roce 1893 se stal c. k. vojenským kurátem 
  • jako vojenský kaplan zemřel v Cetinji (leží na území Černé Hory) 

 

 

P. Rudolf Rozkošný

* 20. února 1875 ve Vlkoši
+ 27. listopadu 1934 na sv. Hostýně

člen řádu TOVAŘYŠSTVA JEŽÍŠOVA 

  • v Kroměříži studoval na Arcibiskupském gymnáziu
  • v roce 1894 odmaturoval a přihlásil se do kněžského semináře arcidiecéze olomoucké 
  • v roce 1898 byl v Olomouci vysvěcen na kněze
  • jako novokněz sloužil v Bílavsku pod Svatým Hostýnem
  • z Bílavska často navštěvoval sv. Hostýn, kde se seznámil s Tovaryšstva Ježíšova 
  • dne 7. září 1900 nastoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě
  • po dvou letech zde složil první sliby, aby si následně doplnil studia na řádové univerzitě v Innsbrucku a vykonal třetí probaci
  • v roce 1910 nastoupil na Svatý Hostýn, kde působil, až do své smrti. (výjimku tvoří 2 roky, kdy byl v Praze u sv. Ignáce jako duchovní pracovník, a jeden rok, kdy byl v Praze-Bubenči knihovníkem)
  • na Svatém Hostýně byl populárním kazatelem a horlivým zpovědníkem
  • v posledních letech svého života byl stižen velikou nedoslýchavostí
  • když už takřka nic kněžského nemohl konat (z důvodu těžké nedoslýchavosti), tak chodil vítat poutníky a zase je odprovázel a podával svaté přijímání
  • na Svatém Hostýně byla zřízena meteorologická stanice pro potřeby letectva, zvláště vojenského. P. Rozkošný denně zkoumal tvary oblaků, přesně určoval směr větrů, zapisoval údaje teploměrů, vlhkoměrů a udával milimetry srážek a spadlého deště. Každý den ráno oznamoval do Prahy čísla svých pozorování a měření
  • zemřel 27. listopadu 1934 mezi svými spolubratřími
  • jeho tělesné pozůstatky jsou uloženy na svatohostýnském hřbitůvku

Zdroj:

Jan Pavlík: Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 178−181.

http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=166

 

 

P. Antonín Říkovský

 * 24. listopadu 1914 Vlkoš u Přerova
+ 20. ledna 1980 ve Dvoře Králové nad Labem 

  • Antonín byl nejmladší z pěti dětí
  • vystudoval Biskupské gymnázium v Kroměříži
  • s několika spolužáky vstoupil na Biskupský bohoslovecký seminář v Hradci Králové
  • jeho spolužákem v semináři byl Josef Toufar (umučený komunisty v roce 1950 za číhošťský zázrak)
  • dne 29. června 1940 byl vysvěcen na kněze
  • v roce 1945 byl jmenován biskupským notářem a stal se děkanem v Hostinném
  • v roce 1950 byl obžalován a odsouzen na 3 roky za vedení a účast na kroužcích církevní Katolické akce. Ve vězení byl 1,5 roku.
  • po propuštění z vězení se nesměl vrátit domů, ani nemohl pobývat v královéhradecké diecézi. Ujali se ho řeholní sestry Těšitelky u Teplic v Čechách
  • v roce 1954 mu byl vrácen státní souhlas a stal se farářem v Chotči, později ve Veliši u Jičína
  • dne 1. 12. 1956 nastoupil jako děkan do Dvora Králové, kde dokončil opravu kostela Povýšení Svatého Kříže, kterou začal jeho předchůdce
  • v roce 1957 dal zhotovit sošku Jezulátka a daroval ji farníkům jako dárek k Vánocům (v kostele nebyla soška Jezulátka)
  • dne 21. 11. 1957 obnovil poutní slavnost Zachránění města, která se naposledy slavila v roce 1938
  • v roce 1963-1965 nechal bydlet na děkanství pracovníka Východočeských plynáren, tajně vysvěceného řeckokatolického kněze P. Jána Eugena Kočiše, který v okolí města pracoval
  • v roce 1976 vážně onemocněl a byl několikrát hospitalizován v nemocnici
  • od podzimu 1979 byl upoután na lůžko.
  • dne 20. 1. 1980 děkan Antonín Říkovský zemřel po těžké nemoci ve věku 65 let
  • pod dohledem StB a VB se 25. 1. 1980 konala pohřební mše svatá, které se zúčastnilo 20 římskokatolických kněží z trutnovského vikariátu
  • následující den bylo tělo pana děkana převezeno do rodné obce Vlkoš u Přerova, kde vedl pohřební obřady administrátor olomoucké arcidiecéze biskup Josef Vrana a královéhradecký kapitulní vikář Karel Jonáš

zdroj:

http://www.svjankrtitel.estranky.cz/clanky/zivotopis-nekterych-dekanu.html

 

P. Josef Tomčík

* 22. května 1922 ve Vlkoši
+ 9. června 1991 v Přerově

  • studoval teologii v Olomouci, kde byl také 11.12.1949 vysvěcen na kněze
  • jako student bohoslovectví byl také pilotem na letišti v Olomouci
  • v letech 1950-1952 vykonával povinnou vojenskou službu u PTP (pomocné technické prapory)
  • ihned po ukončení vojenské služby byl zatčen. Tehdejším režimem mu bohužel nebylo dovoleno vykonávat kněžskou službu, a tak pracoval jako dělník v národním podniku MEOPTA v Přerově
  • v roce 1968 mu byl vrácen státní souhlas k vykonávání kněžské služby a v prosinci 1968 byl ustanoven administrátorem farnosti Penčice
  • v Penčicích realizoval pokrytí střechy kostela novou plechovou krytinou a pokračoval v opravách kostela v Suchonicích
  • z Penčic byl roku 1977 přeložen do Andělské Hory u Bruntálu (tam se posílali kněží, kteří byli v nelibosti), kde působil až do roku 1984
  • od roku 1984 žil v Kněžském charitním domově na Moravici 
  • zemřel dne 9.6.1991 a je pohřben ve Vlkoši v kněžském hrobě

zdroj
http://www.farnostprerov.cz/node/2518