MÍSTNÍ ČÁST KANOVSKO
Kanovsko je sice prastarou slovanskou obcí, ale první zmínka o ní pochází až z roku 1261, kdy se obec stala církevním majetkem. Protože obec patřila církevní vrchnosti, říkalo se jejím obyvatelům „kostelní lidé“ a odtud pochází název Kanovsko.
V kronice obce najdeme domněnku, že až do roku 1408 se jmenovala Kanovice. V roce 1408 zpustla a až v roce 1554 byla znovuobnovena a pojmenována Kanovsko. Do dnešních dní se však neprokázalo, zda je domněnka pravdivá.
Dřívější názvy obce jsou Kanovice, Skanovsko, Kanovicze, Kanowsko, Kanowitz, Kanowska
Celková katastrální výměra území Kanovska je 254 ha.
Z historie Kanovska:
- 1261 - první zmínka o obci. V tomto roce Přemysl Otakar II. daroval olomouckému biskupu Brunovi několik obcí v hulínském kraji. Mezi těmito obcemi bylo také Kanovsko, které se tímto stalo církevním majetkem.
- 1432 - objevuje se první zmínka o kanovském mlýně zvaném Polňák. V minulosti byl mlýn označován také jako mlýn Mezisvodský, Mezisvičský, Mezisvětský.
- 1642 - v Evropě zuří třicetiletá válka. Švédská vojska po dobytí Olomouce postupují dále na jih a drancují další města a vesnice. Na Kanovsku kradou dobytek a rabují chalupy.
- 1663 - ze strachu z nájezdů Turků opouštějí obyvatelé Kanovsko a na povozech odjíždějí na sv. Hostýn, kde se několik týdnů ukrývají.
- 1774 - domy na Kanovsku byly opatřeny čísly popisnými. Povinnost opatřit budovy čísly popisnými uzákonila Marie Terezie již v roce 1770.
- 1792 - byla postavena dřevěná zvonice, která stála v místech současné kaple sv. Cyrila a Metoděje
- 1848 - Kanovsko se stává svobodnou obcí
- 1859 - ve Vlkoši vypukl velký požár, který se dostal až na území Kanovska. Požár byl tak rozsáhlý, že když ustal, nebylo možné rozeznat některé hranice domků a zahrad. Požárem shořela také dřevěná zvonice postavená v roce 1792
- 1863 - vystavěna kaple zasvěcená svatým Cyrilu a Metodějovi. Stalo se tak v roce oslav 1 000.výročí příchodu těchto věrozvěstů na Moravu.
- 1881 - po vzoru jiných obcí, byla silnice ve směru na Říkovice pojmenována „Cestou Rudolfovou“ na počest sňatku korunního prince Rudolfa, který byl synem Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské (zvané Sisi)
- 1884 - ustanoven Spolek vysloužilých vojínů vlkošsko-kanovských a okolí, který ve svých řadách sdružoval muže po návratu z vojenské služby.
- 1891 - po silných deštích se protrhly břehy Moštěnky a voda zaplavila Kanovsko a také Vlkoš. V některých místech vystoupala povodňová vlna až do výšky 1 metru.
- 1921 - Kanovsko bylo připojeno na síť Středomoravských elektráren SME a začala elektrifikace obce
- 1923 - založen DOBROVOLNÝ HASIČSKÝ SBOR PRO VLKOŠ-KANOVSKO se sídlem ve Vlkoši. Vzhledem k tomu, že hasičský sbor byl složen z členů dvou obcí byli zvoleni i dva starostové. Jeden byl z Kanovska, druhý z Vlkoše.
- 1923 - v souladu se „zákonem o pamětních knihách obecních“, byla zřízena Pamětní kniha Kanovska a prvním kronikářem se stal Antonín Rozkošný.
- 1924 - v obci byl zřízen telefon
- 1937 - dne 20. srpna z neznámé příčiny vypukl požár v mlýně Polňák. Po zničujícím požáru byla opravena jen obytná část tohoto mlýna.
- 1935 - na schůzi zastupitelstva obce dne 6.3. byl jmenován čestným občanem Kanovska prezident republiky T.G. Masaryk. Stalo se při příležitosti jeho 85 narozenin.
- 1945 - přes obec ustupovala německá armáda, která v noci ze 7. na 8. května vyhodila do vzduchu most vedoucí přes Říku mezi obcemi Vlkoš a Kanovsko.
- 1945 - dne 27. května se konal děkovný průvod z kostela sv. Prokopa ke kapli svatých Cyrila a Metoděje jako vděčnost za Boží ochranu v době války
- 1948 - v květnu se na Kanovsku uskutečnil celokrajský sjezd organizace Junák, kterého se zúčastnilo 2 000 členů. Účastníci sjezdu byli ubytování na půdách domů a ve stodolách.
- 1950 - na mimořádné schůzi MNV Kanovsko bylo odhlasováno sloučení obce Kanovsko s obcí Vlkoš pod název obec Vlkoš.
- 1951 - obec Kanovsko se stává součástí Vlkoše